Probíhající projekty
MOZD (Metropolitní ozvučná deska):
„Základním smyslem Metropolitní ozvučné desky by mělo být vtáhnout odbornou veřejnost do diskuse o budoucím vývoji Prahy tak, aby zásadní a dlouhodobá rozhodnutí, která přijímají orgány hlavního města Prahy, byla konfrontována s názory zástupců odborné veřejnosti a aby tito zástupci odborné veřejnosti přicházeli s vlastními náměty a nápady k vývoji Prahy,“ vyjádřil se primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda (ODS).
„Právě společné působení významných odborníků a zástupců různých zájmových skupin ve spolupráci s politiky z magistrátu je hlavní myšlenkou vzniku Ozvučné desky,“ řekl první náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09), hlavní iniciátor celého projektu. Taková instituce je podle většiny účastníků setkání cestou, které přispěje k ochotě širšího spektra lidí pracovat společně či se zabývat otázkami spjatými s budoucím rozvojem města. „Do skupiny by měli být nominováni zástupci různých oborů na dobu dostatečně dlouhou, aby mohli poskytovat k vytvářeným podkladům kvalitní oponenturu,“ doplnil Tomáš Hudeček, radní za TOP 09. Osazenstvo Metropolitní ozvučné desky se tak nejspíš bude obměňovat podobným způsobem jako horní komora Parlamentu – po stanoveném období (které by mělo zahrnovat minimálně čtyři setkání, tedy jeden kalendářní rok) dojde k obměně třetiny členů.
Účastníci se v této souvislosti shodli, že Metropolitní ozvučná deska by měla být primárně zaměřena na poskytování zpětné vazby politikům. Otevřenost radnice vůči kritickým názorům odborníků je podle účastníků setkání zásadní krok k obnovení důvěry v pražskou politiku. I proto by platforma Ozvučné desky také měla působit v přesahu směrem k širší veřejnosti.
Nejen mediálním tématem posledních dnů, ale také jedním ze stěžejních témat setkání odborníků se stal Metropolitní územní plán. „Shodli jsme se s přítomnými na tom, že současný územní plán je třeba z chaotického výkresu parcel, který neřeší vliv na okolí, změnit v moderní metropolitní plán, jenž definuje nutná pravidla a bude sloužit ke skutečnému rozvoji veřejného prostoru,“ říká radní Tomáš Hudeček.
Ozvučnou deskou jednohlasně zaznělo, že nedílnou součástí takto zamýšleného územního plánu musí být Vltava, neboť je třeba pečovat o napojení města na řeku a vyvarovat se příkladů typu holešovického komplexu Marina, kde došlo de facto k odříznutí Holešovic od Vltavy.
Metropolitní ozvučná deska se dotkla i okrajových částí Prahy. Jsou to právě periferie města, které za posledních dvacet let zaznamenaly nejprudší rozvoj. Tento rapidní vývoj a proměna příměstských částí a jejich krajiny přinesl mnoho závažných problémů, které je třeba řešit. Jednou z výzev je nalezení nástroje, který by zabránil rozrůstání města za jeho stávající hranici. Podle odborníků by takovým nástrojem mohl být tzv. zelený prstenec. „Praha má vysoké procento nezastavěných ploch. Reálným problémem je množství nerozlišeného "zeleného" prostoru, proluk a brownfields, které nejsou využívány a degradují vnitřní městský prostor. Je třeba usilovat o vytvoření sítě kvalitních volných ploch a zaměřit se na jejich funkci a pobytovou kvalitu,“ říká Tomáš Hudeček
Při debatách na ožehavá témata týkajících se Prahy došlo také na dopravní situaci. Zúčastnění vnímají individuální silniční dopravu v Praze jako předimenzovanou a mnohdy nelogicky řešenou. „Na tu nelogičnost narážíme například u stále nedokončeného vnitřního a vnějšího městského okruhu či v případech častého zdvojování komunikací, kdy jedna vede po povrchu a druhá pod ním,“ vysvětluje Tomáš Hudeček.
Metropolitní ozvučná deska se shodla na tom, že automobilová doprava by měla být řešena systémem restrikcí spolu s opatřeními, které povedou k nápravě. „Jednoduše řečeno mělo by dojít k revizi dopravního systému. Potřebujeme zjistit, co chceme a co máme k dispozici. Výsledky následně promítnout do koncepce, která v současnosti Praze chybí,“ uzavřel Hudeček.
Druhé setkání Metropolitní ozvučné desky se uskuteční už 16. června 2012. Třetí a čtvrté setkání je naplánováno na podzim 2012.
Klíče pro život - NIDM:
V rámci projektu Klíče pro život realizovaného pro Národní institut dětí a mládeže proběhly v zimě a na jaře poslední semináře pro zájemce z řad pedagogů volného času a pracovníků neziskových organizací pracujících s dětmi a mládeží na téma Participace a informovanost a Mediální výchova a medializace. Po značném úsilí se nakonec podařilo naplnit požadované počty absolventů těchto kurzů. V květnu byla po dlouhém čekání konečně vyhlášena výběrová řízení na krajské dodavatele vzdělávacích programů – projektů, které měli zejména proškolení šanci realizovat ve svých organizacích. Agora se na výběrovém řízení podílela v roli jednoho z hodnotitelů předkládaných projektů. Ze 14 krajů byly v prvním kole podpořeny kraje pouze 4, ostatní projekty byly předkladatelům vráceny. Na podzim pak proběhly finální konzultace podpořených projektů. Koncem roku pak byly podpořeny projekty v dalších 9 krajích, a rozběhly se jejich konzultace. Celý projekt by měl být dokončen po realizační stránce v srpnu 2012 a po administrativní a formální stránce pak v prosinci 2012.
Litomyšl - Nábřeží řeky Loučné:
úprava území Vodních valů a vybavení parku u Smetanova domu (Pardubický kraj)
vítězný projekt Výzvy 2010-2011: MĚSTSKÝ PROSTOR
v realizaci od ledna 2012
Nábřeží a jeho proměny
Lokalita nazývaná Vodní Valy a park u Smetanova domu se nacházejí v bezprostřední blízkosti historického centra Litomyšle. Na přelomu 19. a 20. stol. ožívaly nábřežní promenády společenskou zábavou, procházely se zde významné osobnosti tehdejší doby. Atmosféru si nábřeží uchovalo ještě za první republiky. V následujícím období ale lokalita prošla necitlivými zásahy, které přeťaly návaznost řeky Loučné na historické jádro města.
V současnosti je lokalita spíše tranzitním místem, k pobytu je využíváno hlavně dětské hřiště u řeky.
Projekt, jehož realizaci nadace podporuje, nese podtitul „dialog mezi řekou a městem“. Jeho cílem je zpřístupnění Loučné a vytvoření příjemného prostoru pro trávení volného času v navazujícím okolí. Společenská a rekreační hodnota lokality by se tak měla opět pozvednout.
Podrobně o projektu a nadační podpoře v odkazu níže.
Nadace Proměny - nábřeří řeky loučné
Kreativní průmysly
Agora CE se v rámci tohoto projektu podílí na pořádání série konferencí a roundtables o národní identitě v umění a celkovém vnímání českého umění v zahraničí.
Co je České, to je hezké I.
Kapitáni vlajkových lodí naší kultury
Zohledňují české kulturní instituce národního významu, vlajkové lodě naší kultury jako Národní divadlo v Praze, Národní Galerie, Česká filharmonie, Národní muzeum, Galerie Rudolfinum či Česká centra při svých zásadních dramaturgických a kurátorských rozhodnutích českou identitu a s ní i tradici, kterou nese, a současnost, kterou reprezentuje? Jaká to má úskalí a jaké naopak přednosti? V jakých konkrétních výstupech a s jakými úspěchy se to posléze projevuje? A jak jsou na tom s vlastní identitou vlajkové lodě naší kultury? Vědí jejich kapitáni a kapitánky kam plují? A vědí, co vezou na palubě?
Staročeši a mladočeši
Jakým způsobem dnes pracují s národní identitou a jejími specifickými jevy mladí tvůrci úspěšní doma i v zahraničí? Reklektují ji vůbec ve své tvorbě? Je pro ně inspirací? A jaké to přináší důsledky? Reprezentují v zahraničí svými uměleckými počiny pouze sami sebe nebo mají potřebu zviditelňovat i svou zemi a svoje kořeny?
KPSS Králův Dvůr
PRAHA - Město pro lidi